Co tu dělám

Tak dneska byl u nás na koleji velký úklid! I botníčky před dveřma nám přestěhovali na topení a fakt vysmejčili všechny společný místnosti! Až jsem z toho byla dost překvapená. Jednou za tejden tady nějaký chlápci uklízí, ale je to jen tak, aby se neřeklo.... dnes odstranili dokonce i mrtvou kobylku, která byla schovaná na záchůdku pod dveřma a vůbec nebyla vidět. Jsem opravdu v šoku!

Každopádně se mě dost ptáte na školu....takže: mám celkem osm hodin za týden, 7 hodin japonštiny a jednu hodinu v angličtině o současné politice a mezinárodních vztazích v jihovýchodní Asii. Hodiny japonštiny jsou celkem náročný... skončila jsem na levelu 5 ze šesti možných, ale je to celkem záběr! Mám dvě hodiny znaků, 2 hodiny gramatiky, pak mluvení, čtení novin a esejů a potom čtení románů. Z každé hodiny dostáváme úkoly, který jsou tak na 3-5 stránek, a dá mi docela zabrat, než je vypracuju. Ale to je jen dobře....
Taky možná nevíte, že jsem v Cukubě vedená jako doktorand! No, je to vtipný.... Japonci mají vejšku jen čtyři roky, takže mě jako 5.ročník hodili do doktorandskýho studia, i když nemám žádnej titul. A to i přesto, že jsem jim poslala papír vysvětlující systém českých vysokých škol. Na druhou stranu to má své výhody: nemusím mít 10 hodin týdně jako většina zahraničních studentů a nemusím dostávat žádný kredity, takže třeba na tu anglickou hodinu nemusím vůbec nic dělat, jen tam chodit a přikyvovat :-) Ale má to i svá negativa, nikdo nic neví a musím si vše oběhat sama.... teď už ale všechno vím, tak to nebude ve třetím trimestru tak náročný! (Japoncům začíná škola v dubnu, druhý semestr pak v říjnu... jen Cukuba je trochu divná, má tři trimestry, ale první semestr začíná taky v dubnu, takže já jsem teď ve druhým trimestru! :-))

Jinak jsem taky začala chodit na volejbal, každou neděli 4 hodiny, poprvý mě pěkně bolely ručinky! A taky jsem už začala chodit plavat.... nejen, že udělám něco pro své zdraví, ale taky se můžu zadarmíko osprchovat! Hahaha! Akorát ten bazén je fakt děs! Starší provedení jsem snad v životě neviděla, až jsem se bála tam vlízt! Možná bych to mohla přirovnat k nějakýmu koupáku někde v malý vesničce.... ale v Praze něco takovýho těžko uvidíte.... No, a pak pořád jezdím na kole, i do krámu, kterej je tak 5 min pěšky, jezdím - už jsem líná chodit! :-)

Na fotce je budova japonského parlamentu v Tokiu. Pro ty, kdo neví, minulý týden vystřídal známého premiéra Koizumiho Šinzó Abe, tak uvidíme, co se bude dít. A v září se také konečně narodil mužský následník trůnu, takže tím je vyřešen problém a ukončeny diskuze o nástupnictví ženských potomků!